Článek o konferenci 2017
Co přinesla 7. mezinárodní teatroterapeutické konference
aneb 7. divů světa teatroterapie a dramaterapie v Olomouci
V pořadí 7.
mezinárodní teatroterapeutická konference se konala dne 8. 11. 2017 v Olomouci.
Již tradičně ji pořádal Klíč - centrum sociálních služeb, p. o. ve spolupráci
s APSS ČR s podporou PdF UP Olomouc a statutárního města Olomouc. A novinek přinesla tato konference jistě více
než sedm. Jednou z nich bylo například její zaměření. Jak trochu napovídal
její název "Využití divadelních technik v práci s lidmi se specifickými
potřebami", cílem konference bylo nejen obohatit její účastníky novými
možnostmi práce s divadelními technikami se záměrem dosáhnout divadelního
vystoupení, ale také nabídka možností, jak tyto techniky využít "jen" pro
zlepšení komunikace s klienty, pro jejich efektivnější motivaci a k rozvoji
jejich sociálních dovedností. Tedy využití
divadelních technik i zcela bez záměru realizovat divadelní představení.
Příprava konference letos probíhala poprvé v česko-slovenské spolupráci. Přípravný tým konference tvořili kromě Jiřího Ondrušáka z Klíče a Ingrid Hanzlíkové z organizace LUMOS foundation také zástupci známého bratislavského Divadla bez domova, Patrik Krebs a Tomáš Kubiš, i díky jejichž podnětům a reklamě konference na Slovensku získala tato akce mnohem širší a zajímavější rozměr.
Další příjemnou novinkou bylo zahájení konference divadelním vystoupením. Stínohra Divadla My z Klíče s názvem "Stvoření světa" naladila všechny účastníky příjemně hned v úvodu a symbolicky i reálně konferenci zahájila.
Po divadelním vystoupení se ujala slova dvojice česko-slovenských konferenciérů, Patrik Krebs a Ingrid Hanzlíková, kteří oficiálně přivítali nejen všechny účastníky, ale i hosty konference. Po proslovech ředitele Klíče Petra Matušky, děkana Pedagogické fakulty UP v Olomouci Čestmíra Serafína, náměstka primátora města Olomouc Ladislava Šnevajse a výkonné ředitelky APSS ČR Alice Švehlové následovala i slova Jana Bartoška, ve kterých se místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR velmi upřímně vyznal k lásce k divadlu jako k velkému fenoménu umění, k divadlu, které aktivně provozuje.
Po úvodních projevech začala již vlastní konference. Novou, svěží formu získala díky blokům "4x7" a zejména díky živým blokům "open space".
V části "4x7" vystoupili ve 4x sedmi minutách zástupci českého i slovenského vzdělávání. Za UP Olomouc Milan Valenta a za Univerzitu Komenského Bratislava Ivana Lessner Lištiaková. Oba seznámili účastníky s možnostmi vzdělávání v oborech dramaterapie v ČR i v SR. Dominika Hajzlerová a Patrik Krebs se pak zabývali tématy, jak může vzniknout divadlo herců se specifickými potřebami a jak je takové divadlo možné udržet při životě.
Na blok "open space" byli zvědavi nejen účastníci, ale i mnozí vystupující. Drtivá většina účastníků tento nový kabát konference přivítala, protože se tak mohli stát aktivními členy dění a místo pasivního poslechu "suchých" prezentací mohli využít interaktivní formu setkání, diskutovat s přednášejícími hned a přímo o tom, co je zajímalo. Tím mohli mnohem lépe vniknout do přednášené problematiky. Tři bloky open space navíc umožnily oslovit velké množství cílových skupin. Diskutovaná témata se týkala např. práce s lidmi s mentálním postižením, s PAS, s dětmi s handicapem, se seniory, s lidmi závislými na návykových látkách, s lidmi s poškozením mozku, s Downovým syndromem, s lidmi bez domova atd. Vystupujícími v této části se stali Martina Čurdová, Jakub Vávra, Jitka Vrbková, sestry Drahomíra Broková Staňková a Regina Broková, Vladimír Kučera, Tereza Houšková, Michal Růžička, Veronika Broulíková, Radka Kulichová, Martina Lukáč Jakubcová, Patrícia Garajová Jarjabková, Lenka Šilarová, Natálie Čačková a také Milan Valenta, Patrik Krebs a Ivana Lessner Lištiaková.
Po polední přestávce následovaly inspirativní workshopy "Projektívna hra s každodennými predmetmi" Ivany Lessner Lištiakové, "Jak zařadit divadelní prvky do své každodenní práce - odraz praxe z divadelní práce se skupinou dětí a dospívajících v psychiatrické nemocnici" Martiny Čurdové, "Myslím, tedy jsem aneb Když se mozek zamyslí" sester Drahomíry Brokové Staňkové a Reginy Brokové, "Práca v divadle, divadlo v práci" Patrika Krebse. "Divadelní projekt skrze Rolovou metodu u osob s mentálním postižením" Jakuba Vávry a "Praktická ukázka divadelního tréninku Divadla ALDENTE s herci s Downovým syndromem" Jitky Vrbkové s herci a s rodiči dětí s Downovým syndromem, přičemž poslední dva jmenované workshopy se konaly v Uměleckém centru UP Olomouc. Zde pak proběhl i závěrečný program - divadelní představení divadla Dr.amAS a závěrečná diskuze. Soubor Dr.amAS sestavený nezvykle z herců s PAS se představil úžasnou autorskou inscenací s názvem "Jiný, než kdo?!", před jejímž zrodem byla vyslovena otázka: "Čím byste chtěli být, kdybyste mohli naplno využít svůj potenciál a nikdo by vám do cesty nekladl překážky. Hra se pokouší otevřít nový pohled na mýty, které o autismu panují. Mýty, které o lidech s autismem vyprávějí lidé bez autismu. Závěrečná diskuze pak přinesla hodně pozitivních ohlasů a chvály adresované všem, kteří se na realizaci konference podíleli, ale i inspirativní připomínky k tomu, co by se příští rok mohlo dále zlepšit.
Co říci na závěr? Jestli jste v tomto článku nenašli 7 divů, tak je jistě najdete (a možná i více) v podrobnějších informacích o této inspirativní konferenci na nově zřízených webových stránkách: www.teatrokonference2017.webnode.cz, kde jsou nejen program konference a informace o vystupujících, ale i informace o jednotlivých blocích, prezentace vystupujících, postřehy od účastníků, pozvánku na další konferenci, fotografie atd.
P.S. A nezapomeňte si ve svých nových diářích zakroužkovat datum 31. 10. 2018. V tento den se budeme těšit na shledanou na další olomoucké konferenci!
Jiří Ondrušák
Poznámka :
Text určený ke zveřejnění v časopisech Sociální služby a Listy sociální práce a jako informace na různých webech.